Zlato v roce 2014 - část I.

Co tvoří poptávku po zlatě?

Výroba šperků? Privátní investice do zlatých cihel a mincí? Zlaté rezervy bank? Pojďme se s odstupem podívat, jaká byla poptávka po zlatě v roce 2014.

Dobrá zpráva pro investory do zlata je, že poptávku po zlatě dlouhodobě táhne výroba šperků. Jde o stabilní poptávku, na které se příliš neprojevují politicko-ekonomické vlivy. Loni byla poptávka po zlatě do šperkařského průmyslu dokonce o 10% vyšší než v roce 2013. Přispěli k tomu jistě i příznivé ceny zlata a tak se pro výrobu šperků a odvozených produktů loni spotřebovalo 2152,9 tun zlata.

Druhý pilíř poptávky tvoří privátní nákupy investičních slitků a mincí. Meziročně klesla loni poptávka o 40%. Může za to, co do prodejů, velmi vydařený rok 2013, kdy se cena zlata skokově propadla a hodně investorů s nákupem neváhalo. Přesto, že v roce 2014 byly dolarové ceny zlata stále na podobné úrovni jako v roce předešlém, do soukromých trezorů investorů se přesunulo o poznání méně zlatých cihel a mincí, konkrétně 1063,6 tun. Tento meziroční trend mohu z pozice provozovatele obchodu s investičním zlatem Zlaťák.cz pouze potvrdit.

Prodávají se víc slitky nebo mince?

Za povšimnutí jistě stojí také poměr investic do jednotlivých forem investičního zlata. Největší poptávka (76%) je po investičních slitcích a cihlách, následována investičními mincemi (16,8%). Zbývající podíl připadá na medaile či reprodukce mincí, což u nás (ale i v dalších zemích) je kategorie zlata, která už není osvobozená od DPH.

Dalšími zákazníky, kteří vytváří poptávku po zlatě, jsou centrální banky. Ty loni do svých rezerv přikoupily 477,2 tun zlata, oproti 409,3 tunám v roce 2013. Zájem bank dlouhodobě podepírá hodnotu zlata, a to nejen samotnou fyzickou poptávkou, ale především morálně.

Stabilní poptávku po zlatě generuje i jeho praktické využití. Největší měrou při výrobě elektroniky, ale svůj podíl má i využití v zubním lékařství a průmyslu. V roce 2014 přispělo technické využití zlata k celkové poptávce 389 tunami, oproti 408 tunám v roce 2013.

Samostatnou kapitolou poptávky po zlatě je pak obchod se zlatem s ryzostí pod ⅓. Tento trh prakticky nelze změřit ani přesně zmapovat, protože legislativně při této ryzosti již nejde o zlato, a tímpádem se objemy obchodování nijak zvlášť nesledují. Možná i proto je držení materiálu s obsahem zlata do 8kt tak oblíbené. Narozdíl od ryzího zlata, jehož pohyb se státní instituce snaží sledovat a kontrolovat (povinnost hlášení převozu zlata na celnicich už od nízkého limitu apod.), lze "nízkoryzostní" zlato nakupovat a vlastnit přecijen o něco svobodněji a s menšími obavami z potenciálního budoucího zdanění (a to třeba i zpětného). V některých statistikách trh s materiálem do 33% obsahu zlata částečně figuruje v objemu recyklovaného zlata, což je veškeré zlato, které se z trhu vrátí zpět do rafinerie.

Kolik zlata se vrací do oběhu?

Recyklace zlata, ta také stojí za zmínku. Tvoří totiž možná až překvapivě velkou část zdrojů zlata. Loni se z trhu stáhlo a zase na něj vrátilo 1121,7 tun zlata, což je zhruba jen třikrát méně než bylo loni celkem vytěženo.

Ale těžba zlata, o tu jde především. Bez ní by nebylo možné pokrývat poptávku. Loni se vytěžilo 3114,4 tun zlata, oproti 3050,7 tunám v roce 2013. Dlouhodobě přírodních zásob zlata samozřejmě ubývá a je čím dál víc náročnější, a tudíž dražší, zlato těžit. Těžaři čas od času uvádí stále rostoucí náklady na těžbu, pod které se jim již nevyplatí těžit a i když odmyslíme nějakou jejich rezervu, dává to poměrně stabilní dno, pod které by cena fyzického zlata jít neměla.

V další části článku se zaměřím na regionální trendy, tedy které země či kontinenty v roce 2014 nejvíce nakupovali. Jakou formu zlata nejvíce nakupují Američané a co se nejvíce prodává třeba v Asii? Další článek čekejte v příštích týdnech.

Zdroj dat: World Gold Council, www.gold.org