Zlatý standard

Po třiceti letech u ledu se myšlenka opětovného zavedení zlatého standardu vrací do hlavního proudu americké politiky spolu s přesvědčením, že cestu zpět k prosperitě si není možné vytisknout skrze Fed. Možnost zavedení přímého pouta mezi hodnotou dolaru a zlata, které bylo ve Spojených státech rozetnuto již v roce 1971, hodlá nyní prozkoumat zvláštní výbor americké republikánské strany. Podobné iniciativy byly přitom naposledy hlasitě slyšet na začátku osmdesátých let za prezidenta Regana.

Republikánská kongresmanka Marsha Blackburn působící v čele pracovní skupiny strany pro listopadové volby v USA uvedla pro dnešní vydání Financial Times, že návrh na vznik komise, která si kromě zlatého standardu dále také posvítit na měnovou politiku americké centrální banky má již její strana hotový a bude přijat příští týden při konferenci ve floridském Tampa Bay.

Zlatý standard je měnový systém, v rámci kterého může centrální banka tisknout nové peníze pouze do výše odpovídající hodnotě vlastních zlatých rezerv. Měna je tedy kryta zlatem a centrální banka by měla být v tomto systému schopna kdykoli bankovky za daného kurzu za zlato vyměnit. Spojené státy používaly zlato jako základ pro ocenění amerického dolaru asi 180 let, než prezident Richard Nixon v rámci ropné krize na začátku sedmdesátých let rozhodl tuto praxi ukončit.

Faktické zavedení zlatého standardu by pro americkou centrální banku znamenalo konec možnosti stimulace největší ekonomiky světa skrze další kvantitativní uvolňování měnové politiky nákupy aktiv. Další peníze by totiž nebylo možné pouštět na trhy bez toho, aby se odpovídajícím způsobem navýšily také zlaté rezervy americké centrální banky.

„Mezi republikány i v celých Spojených státech roste přesvědčení o tom, že cestu ze současné krize zpět k prosperitě si není možné vytisknout,“ popsal aktuální veřejné mínění pro deník Financial Times Sean Fieler, předseda představenstva konzervativní skupiny American Principles Project, která je zastáncem návratu USA zpět ke zlatému standardu.

Na druhou stranu však obavy z dopadu neřízeného tištění dalších a dalších peněz centrální bankou ztrácejí na síle tváří v tvář pohledu na vývoj cenové hladiny ve Spojených státech. Meziroční změna indexu spotřebitelských cen měřící inflaci držela měnová politika Fedu poslední tři dekády relativně na uzdě. Zato cena zlata, které zvláště v krizových dobách získává na lesku díky vidině uchování hodnoty bohatství, jen za poslední dekádu v dolarovém vyjádření vylétla o 500 procent!

Omezení schopnosti americké centrální banky reagovat na vývoj v ekonomice, které by s sebou republikány zvažované zavedení dolarového standardu přineslo, by kromě volnějšího pohybu inflace znamenalo i umožnění vyšší cykličnosti americké ekonomiky, kterou by již podle potřeby tolik nepodporovala nebo nebrzdila měnová politiky. To by se samozřejmě projevilo i na akciovém trhu, jelikož ceny akcií mají v ideálním případě zachycovat očekávaný vývoj ekonomiky v následujících kvartálech.

„Je to naprosto nesmyslný a absurdní nápad, který by dnes rozhodně nefungoval,“ komentoval pro CNBC úvahy republikánů Ralph Silva, šéf výzkumné společnosti Silva Research. Světová ekonomika podle něho udělala od roku 1971 obrovský skok, a to i v oblasti zadlužování, není proto možný návrat zpět ke zlatému standardu, který byl zrušen právě kvůli neschopnosti americké vlády krýt své deficity zásobami zlata. „Od té doby se však tyto deficity zvýšily exponenciálně, a proto by to nyní už vůbec nemohlo fungovat,“ dodal Silva s tím, že by nebylo možné účinně řídit ani inflaci ani fiskální politiku, a navíc není vůbec jisté, že by se na světě našel dostatek zlata na pokrytí současné úrovně dluhu Spojených států.