Zlato v médiích srpen/září 2015

Německé spoření do zlata kryté padělky

V minulém týdnu se do médií dostala tato zpráva. Ve stručnosti jde o případ, kdy dvě německé společnosti nabízely investice do zlata a zdánlivě výhodné uložení takto klienty nakoupeného zlata ve svých trezorech. Co se s penězi zákazníků dělo se z článku dočíst nedá, každopádně v trezorech místo 4700 kg zlata bylo jen 320 kg, zbytek padělky či tretky. Způsobená škoda ve výši zhruba 20 milionů korun se týká údajně i českých občanů.

Kde se stala chyba? V tom, že investoři zlato nechali u prodejce. Kdyby se jim prodejce snažil prodat padělek, tak v případě převzetí slitků do vlastních rukou, alespoň měli možnost si ho zkontrolovat. Když jen věříte, že ho máte v trezoru prodávajícího, neověříte a nezkontrolujete vůbec nic. Jistě, u spoření, čili nákupu na splátky, nutně nějakou dobu čekáte než naspoříte celý slitek a dostanete ho fyzicky do ruky, ale přesto délka spořícího cyklu na jeden slitek by měla být únosně krátká a po dospoření každého slitku by měla být možnost slitek převzít. Nějak tak, jako to je u našeho spoření do zlata s předpokládanou délkou spořícího cyklu max. 1 rok a s dopravou každého dospořeného slitku zdarma zákazníkovi.

Rekordní podvod s drahými kovy za 4,5 miliardy Kč

Tento titulek hlásají články na základě vyjádření Generálního finančního ředitelství z dnešního večera (např. na idnes.cz). Nám, kteří se okolo obchodování s drahými kovy pohybujeme, bylo už několik měsíců známo, že probíhá šetření finančních úřadů prakticky napříč celým trhem s drahými kovy v ČR. Samotný fakt, že kauza vstupuje do další fáze, tedy velkým překvapením není. Co známo nebylo, je výše údajné škody. Bohužel se z článku nedá dozvědět, jakým způsobem přesně ke krácení daně mělo docházet. Na druhou stranu z článku vyplývá pochybení finančních úřadů, které dlouho a bez dostatečných kontrol vyplácely hodně vysoké vratky DPH. Což je v kontrastu se zkušenostmi velké části českých podnikatelů, kterým finanční úřady kontroly zahájují už při několikářadově nižších vratkách.

Jeden viník je známý - daň z přidané hodnoty

Nevím, jestli vůbec začínat na samotné téma DPH. To je totiž mechanismus výběru daní, bez kterého by k podvodům docházet vůbec nemohlo. Bohužel je to pro stát přinejmenším bezúročná půjčka od firem a podnikatelů, kdy platce X odvede DPH ke dni daňového přiznání + 0, ale stát plátci Y vrací tu samou DPH až ke dni daňového přiznání + 30 dnů. Dokonce mám pocit (nejsem si ale jist, neberte mě prosím za slovo), že takto vybrané DPH se bere jako příjem státního rozpočtu. Tedy že s tím zdarma půjčeným DPH se počítá v příjmech státu, byť státu nepatří.

Dobře, že od dubna už platí přenesená daňová povinnost (tedy taková vyjímka ze zákona, kdy si firmy neposílají DPH a přiznává ho odběratel místo dodavatele) i na drahé kovy jako stříbro a další. Jak by nám bylo krásně, kdyby přenesená daňová povinnost byla úplně na vše a plátci DPH by si mezi sebou vůbec DPH neplatili. Myslím, že ministr financí Babiš, tímto směrem jednu dobu uvažoval, ale z Bruselu mu bylo naznačené důrazné STOP takovým úvahám. Je tedy potřeba říct, že DPH je politická záležitost a tedy že na podvodech, které s sebou nese, mají sice nepřímou, zato ale velkou, spoluvinu zákonodárci, kteří vytvářejí (a v tomto případě i ti, kteří ho nemění) legislativní prostředí.

Zpět ke kauze. Troufám si říct, že není zdaleka tak jednoduchá, jak to nyní z médií vypadá. Z pohledu práva je také potřeba až do případného rozsudku soudu (pokud se k němu kauza dostane, což je ale pravděpodobné, v opačném případě by si stát po tak velkém šetření a dnešním vyjádření uřízl opravdu velkou ostudu) ctít presumpci neviny. Případ budeme určitě bedlivě sledovat i dále.