Odolnost zlata v krizi trvá

Zlato, tradičně vnímané jako stabilní aktivum a bezpečná investice v nejistých časech, v posledních měsících jako by tento status ztrácelo: Od začátku roku cena zlata klesla téměř o 400 dolarů za trojskou unci a o více než 300 USD z rekordního maxima 1920 USD/unci, kam cena komodity vystoupala v září 2011. Nasnadě je tak otázka, proč zlato neroste, když je na trhu tolik nejistoty? Dny zlata ovšem neskončily a do konce roku se žlutý kov ještě podívá zpět na 1900 dolarů, tvrdí analytici britské HSBC.

Právě zlato je jedním z mála aktiv, u nichž HSBC očekává zisky vzhledem k politické a ekonomické nejistotě ve Spojených státech. Zásadní obavy budí v současnosti tzv. fiskální útes (fiscal cliff), na němž se fiskální ekonomika americké vlády ocitne na konci letošního roku. Američtí zákonodárci mají dvě možnosti – buď ponechat v současnosti nastavenou rozpočtovou politiku v platnosti i s příchodem roku 2013, což se promítne do růstu daňové zátěže a škrtů, které mohou mít zásadnější dopad na ekonomický růst v podobě opětovného uklouznutí do recese, nebo (část těchto) opatření zrušit a vystavit tak rozpočet dalšímu nárůstu deficitů, potažmo zvýšit pravděpodobnost, že by se Spojené státy mohly ocitnout v podobné situaci, jíž nyní čelí Evropa.

„Ekonomická nejistota, geopolitické tlaky a nejistota ohledně listopadových voleb – to jsou teoreticky pilíře zlatého býčího trhu,“ argumentují analytici HSBC s tím, že ve druhé polovině roku by mělo zlatu dodat podporu slábnutí americké ekonomiky i dolaru. „Očekáváme, že rally vynese cenu zlata nad 1900 dolaru za unci do konce roku. Nejdůležitější komoditou je tady trpělivost,“ dodávají.

Růstu zlata v posledních měsících bránil mimo jiné nárůst nabídky a slabší poptávka klenotníků. Jak podotýká HSBC, zlato nezapadá do trendu klesajících cen komodit, protože je vnímáno jako imunní vůči fiskální i měnové politice a jako takové by mělo – teoreticky – investory lákat coby „neutrální“ aktivum stojící mimo kolísající vnímání rizika na trzích. Stejně tak by si mělo uchovat svou hodnotu i za situace, kdy světové centrální banky podpoří ekonomiku dalším kvantitativním uvolňováním, které může dolehnout na měnové trhy. „Čtyřka největších centrálních bank natiskla během krize zhruba 9 bilionů dolarů, což zhruba odpovídá celkové hodnotě zatím vytěženého zlata.“

Jak však již upozornili také analytici Natixis, vývoj ceny zlata v posledním období ukazuje, že tento kov nemusí být považován za běžné bezpečné aktivum. Volatilita jeho ceny během krize výrazně vzrostla a korelace jeho ceny a cen rizikových aktiv je velice nestabilní. Když například v srpnu minulého roku došlo k propadu trhů, index S&P 500 oslabil o 6 %, zatímco zlato si připsalo 12 %. Následující měsíc ale americké akcie oslabily o dalších 7 % a zlato se propadlo o 11 %. „Velká část tohoto vývoje může být vysvětlena technickými faktory (změnami na trhu s futures), i tak jsou ale otázky ohledně pozice zlata jako bezpečného útočiště legitimní,“ tvrdí Natixis.

„Zlato navzdory nepříznivým podmínkám v ekonomice zjevně nesplnilo očekávání rally… Zachováváme přesto svůj optimistický výhled na zlato pro druhou polovinu roku 2012, v očekávání růstu nabídky veřejného sektoru a oslabování amerického dolaru v souladu s oprašováním obav z fiskální politiky,“ uvádějí analytici HSBC.