Hanobení investic do zlata

Čas od času se stane, že se do médií protlačí článek, který se snaží ukázat investice do zlata ve špatném světle, aniž by byl označen jako reklamní sdělení zpravidla firem a lidí, žijících z prodeje finančních produktů jako jsou podílové fondy, akcie a podobně. Včera vyšel jeden takový na idnes.cz. Je možné, že některé pomýlené informace uvedené v článku už přijala veřejnost za své, tak zde některé rozeberu a opravím.

Upozornění: čtete výrazně starší článek. Informace v něm nemusí být aktuální a platné.

Článek vyšel v kategorii Blog dne 16.11.2016

Článek Potěmkinova příležitost: šest mínusů pro investici do zlata vyšel na idnes.cz a podle počtu ohlasů jej četlo i docela dost čtenářů. Tendenční vyznění článku signalizuje už to, že autorem je manažer investiční společnosti Partners, která prodává svým klientům hlavně finanční produkty s vysokou marží, a tedy zlato s minimálními maržemi je zcela mimo jejich zájem.

Hned úvodem říkám, aby bylo jasno, i investice do zlata (a dalších drahých kovů) mají samozřejmě i nějaká ta negativa. Nikoliv však ta, která uvádí pan Mašát. Pojďme se tedy na jedno po druhém podívat.

1. Už při nákupu zaplatíte více

Tak to je objev století. I při koupi rohlíku platíme víc než jen cenu mouky, soli, droždí, vody atd. Stejně tak vyrobit zlatou cihlu a přepravit ji z rafinerie, přepravu pojistit, zlato uskladnit, něco stojí. Více zaplatí samozřejmě i člověk při nákupu akcie nebo investice do podílového fondu. Nikdo nepracuje zadarmo a tak u všeho, za co platíme obchodníkům, platíme za přidanou hodnotu.

Cituji: Od čisté ceny zlata musíte odečíst poplatek za punc, za zdánlivě luxusní balení, za dovoz a zisk všech, kteří se na přípravě zlatého slitku podíleli. Po všech poplatcích se cena zlata může od té skutečné tržní lišit i o více než 10 procent

Pominu, že autor míchá dohromady šperky (mají punc) a stitky a mince (ryzost garantuje rafinerie), ale nevím, co je myšleno luxusním balením. Samozřejmě, že se ke slitkům dá pořídít i spousta věcí navíc, jako právě třeba krásné dřevěné etue, které nejsou zrovna levné, ale je to záležitost čistě dobrovolná. A cena se může od té tržní lišit i o více než 10 procent, to je pravda, ale platí jen u malých slitků a u dražších prodejců. Už od středně velkých slitků jako jsou uncové (31,1g) je premium (navýšení ceny oproti burze) u levných obchodníků pod 3% a s většími slitky dále klesá.

2. Výnos? Záporný

Mluvit u zlata o výnosu je nesmysl. Zlato nemá žádné dividendy, jeho držením investor nic nevydělává, a samozřejmě s tím má spojené náklady, např. na uskladnění. I když budete zlato zalévat, nevyroste, kilo zlata bude pořád kilo zlata.

Cituji: Držba zlata se tak prakticky dostává do záporného výnosu. A na ten asi žádný investor neslyší. Zlato tak prohrává i v porovnání s běžným účtem, kde se výnos běžně rovná nule.

Doporučuji panu autorovi se pobavit nejdřív s člověkem, který si  před deseti lety uložil na účet 100.000,- Kč a pak s člověkem, který koupil v tu samou chvíli zlato. Ten první tam má pořád těch 100.000,- Kč (plus mínus poplatky či symbolické úroky) a ten druhý má pořád 235 g zlata ve výkupní ceně 227.000,- Kč. Který z nich že je na tom hůř? A to měl ten první ještě štěstí, že během těch deseti let nepřišla třeba měnová reforma či zdanění úspor (jako před 3 lety na Kypru).

3. Prodej znamená jen další náklady

V tomto bodě autor zavádějícím způsobem srovnává prodej fyzického zlata s okamžitou likviditou běžného účtu. Zlato je investice, stejně jako třeba nemovitost. Tu taky nejde prodat ze dne na den, bez toho aniž by si kupující ověřil informace na katastru, bez ověření notářem a kromě jiného je nákladem krádež 4% z hodnoty transakce formou státní daně z převodu nemovitosti. Oproti tomu, výkup zlata i se všemi náležitostmi proběhne maximálně do několika dnů a výkupní ceny jsou několik málo procent pod tržní cenou zlata. Za jistých okolností, zejméně u zpětných výkupů, lze zlato prodat i za hotové a to už jsme na té likviditě bankovního účtu.

4. Také centrální banky sázejí na větší jistotu

Za prvé, jak které banky. Některé prodávají, některé nakupují.  Za druhé ale centrální bankéři rozhodně nemají patent na správné rozhodování. Kdo neustále tiskne nové a nové peníze a umožňuje větší a větší zadlužování států i domácností? Centrální banky! Nevím, jak vy, ale já o rady centrálních bankeřů rozhodně nestojím.

5. Cenové výkyvy aneb znalost meteorologie výhodou

Moc jsem nepochopil, co chtěl tímto bodem autor říct. Pokud totiž déšť zaplaví doly či se stane jiná popisovaná katastrofa, tak cena zlata půjde nahoru a to je přece pro zlato plus, ne mínus. Ano, cenové krátkodobé výkyvy na drahých kovech jsou, ale drahé kovy ve fyzické formě jsou investice dlouhodobé. A dlouhodobě si zlato hodnotu drží a navíc ze spodu drží hodnotu náklady na těžbu a omezené přírodní zdroje. Jistě, při prodeji zlata po dlouhodobém držení je počkat si třeba i několik měsíců či dokonce let na dobrou cenu, ale to je specifikum zlata. Po pravdě, ono se spíš předává z generace na generaci, než že se prodává. Pokud samozřejmě nepřijde velká krize, válka, měnová reforma apod.

6. Diverzifikace zde nefunguje

Zlato je diverzifikace portoflia samo o sobě. A když už chci diverzifikovat krizové instrumenty, tak místo části zlata investuji třeba do uměleckých předmětů jako obrazy apod.. Ty by stejně jako zlato měly udržet hodnotu navzdory poklesu hodnoty papírových peněz, ale můžou se zhodnotit i nezávisle na tom, třeba pouze svým stářím, tedy nezávisle na popularitě zlata. A diverzifikací může být i jiný kov, třeba stříbro. To je jak investiční, tak průmyslový kov. Mělo by se mu tedy dařit, jak v krizi (díky vzácnosti a tradici uchovatele hodnoty) tak v prosperitě (díky průmyslové spotřebě).

Závěr

Jediná dobrá informace v celém článku je ta, že vhodnějším nástrojem pro krátkodobou spekulaci na zlatě jsou různé virtuální deriváty, se kterými jde obchodovat on-line, s okamžitou likviditou a spreadem v řádu desetin procent (spread = rozdíl ceny nákupu a prodeje). Ale za udržení pozice na derivátech se také platí a při držení v řádu let už vychází lépe fyzické zlato.

Ale o spekulaci a výdělku zlato není. Zlato je pojištění majetku. Jako u každého pojištění nemusí k pojistnému plnění (vysokému zhodnocení) dojít. Ale je to špatně? Není. Je snad špatně, že si platíme úrazovou pojistku a nezlomíme si nohu? Je snad špatně, že si platíme životní pojistku a dožijeme se ve zdraví důchodu? Není. To, že se bankéři a finanční poradci snaží naočkovat veřejnost, že vše je potřeba měřit ziskem, je špatně. To spokojenost nepřinese. Nelze všechno měřit penězi a naštěstí to dost lidí stále ví, důkazem může být třeba letošní výsledek o vystoupení Británie z EU. Lidé postavili výš suverenitu své země než dočasný ekonomický útlum. To je uvažování, které bankéři a politici nechápou, ale jen takové uvažování má šanci lidí udělat v životě šťastnými a svobodnými. Peníze zkrátka nejsou smyslem života, ač by si to někteří přáli. Jako nástroj k ovládání druhých jsou totiž skvělé.

P.S. Trochu odbočím, ale do titulku článku jsem si záměrně vypůjčil v těchto dnech velice diskutované slovo - hanobení. Je to jedno ze slov, které v posledních letech ztratilo svůj původní význam (podobně jako další slova, třeba solidarita - dříve dobrovolná pomoc, dnes povinná) nebo ho zkrátka už hodně lidí nezná. Pokud by jej znali, věřím, že by nahlas nevolali po svém právu někoho očerňovat a pomlouvat (viz slovník synonym). Možná jsou už pryč časy, kdy pomlouvání a očerňování byly jevy negativní a odsuzované.

Každopádně nemyslím si, že hanobení (čehokoliv) by měl řešit zrovna trestní zákoník, a už rozhodně si nemyslím, že odpovídajícím trestem má být vězení, ale na druhou stranu schovávat očerňování, pomluvy a nadávky pod svobodu slova správné také není.

Zdroj: idnes.cz

Poslední článek

Informace k aktuální dostupnosti

16.11.16 Vážení zákazníci, vyšší poptávka po drahých kovech v souvislosti s událostmi na Ukrajině znamená delší dodací lhůty u neskladových produktů. Upozorňujeme, že uváděné dodací lhůty u neskladových produktů jsou orientační. Dostupnost zcela záleží na kapacitách výrobců, nejsme schopni ji urychlit, byť bychom si to přáli. Celý článek

Kategorie článků

Naše nabídka investičního zlata a stříbra

Produkt Hmotnost Aktuální cena * Dostupnost
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 1 g 2 201 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 2 g 4 041 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 5 g 9 348 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 10 g 18 023 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 20 g 35 394 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 31 g 54 765 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 50 g 87 861 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 100 g 174 861 Kč Skladem Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 250 g 435 490 Kč cca 11.4.24 Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 500 g 868 546 Kč cca 11.4.24 Detail Koupit
Zlatý investiční slitek, Argor Heraeus 1 000 g 1 731 897 Kč cca 11.4.24 Detail Koupit
Granulát ryzího stříbra, Heraeus 1 000 g 24 942 Kč cca 11.4.24 Detail Koupit
Stříbrný investiční slitek, Heraeus/Umicore AKCE 1 000 g 24 965 Kč Skladem Detail Koupit
Stříbrný investiční slitek, Heraeus/Umicore AKCE 5 000 g 121 632 Kč Skladem Detail Koupit

Ceny stříbra jsou včetně DPH. Investiční zlato je osvobozeno od DPH
* Uvedené spotové ceny jsou konečné momentem fixace.
Fixace ceny je možná od pondělí 01:00 do pátku 21:00 mimo doby, kdy nejsou otevřené světové komoditní burzy, či mimo mimořádné situace (např. nedostatek fyzického kovu na trhu).

Zlato 1673.62 Kč / g Stříbro 18.74 Kč / g Grafy vývoje cen
spot 2057.16 EUR / oz spot 23.033 EUR / oz Kurz 25.304 Kč / EUR
2219.26 USD / oz 24.848 USD / oz Kurz 23.457 Kč / USD
Přihlásit se | Registrovat
Košík je prázdný