Zlato v dobách záporných reálných úrokových sazeb jasným vítězem

Protože americká centrální banka (Federal Reserve) plánuje pokračovat ve své politice minimálních úrokových sazeb minimálně do konce roku 2014, mělo by to znamenat nadále záporné reálné úroky a tím pádem pozitivní základ pro další růst cen zlata. „Od poslední zprávy o zlatě vydané v červenci 2011 vzrostla cena zlata v eurech o 26 %. Krátkodobě se sice zdá, že sezónnost hovoří pro další tendenci do strany, od srpna však již začíná pro zlato z hlediska sezónnosti to nejlepší období. Jako další 12mesícní cíl proto vidíme hranici 2 000 USD. Protože akcelerační fáze trendu je ještě před námi, vidíme jako dlouhodobý cíl minimálně 2 300 USD na konci cyklu", vysvětluje Ronald Stöferle, analytik komodit v Erste Group a autor zprávy.

Klíčová otázka, zda bude určujícím faktorem následujících let inflace nebo deflace, zůstává nadále bez odpovědi. V dobách inflace jsou vyhledávanou kategorií aktiv hmotné statky, v období deflace hotovost. Zlato je likvidní, dělitelné, nezničitelné a snadno přepravitelné. Kromě toho pro něj existuje celosvětový trh a není zde žádné riziko nesplácení, zlato je tudíž považováno za hotovost nejvyšší jakosti a stále méně za surovinu, což trvale žene jeho cenu výše.

Dlouhotrvající záporné reálné úrokové sazby a globální dluhová krize tlačí cenu zlata nahoru

Ronald Stöferle uvádí jako důvod velmi dobrého vývoje ceny zlata jednak v relativním nedostatku tohoto drahého kovu v porovnání s bankovkami, které lze libovolně tisknout. „Zlatu je proto přikládána taková hodnota, protože jeho roční produkce je ve vztahu k zásobám tak nízká. Zásoba zlata roste pouze o zhruba 1,5 % ročně, zatímco peněžní agregáty rostou v porovnání s tím několikanásobně“. Na druhou stranu také roste atraktivita zlata jako stabilního prostředku vytváření úspor právě v ekonomicky nejistých dobách. „Evropská centrální banka nedávno snížila úroky na historické minimum a na této úrovni pravděpodobně ještě dlouho zůstanou. Záporné reálné úroky znamenají pro zlato dokonalé prostředí“, uvádí Stöferle.

70 % celosvětové poptávky po zlatu připadá na rozvíjející se trhy

Hlad rozvíjejících se trhů po zlatu rovněž žene cenu zlata výše. Zatímco v roce 1980 ještě Evropa a USA poptávaly 70 % celosvětového zlata, dnes je to již sotva 20 %. Za posledních 5 let vzrostl podíl rozvíjejících se trhů na celkové poptávce po zlatu na 70 %, přičemž více než polovina spadá na Čínu a Indii. Bez ohledu na vysokou tradiční náklonnost ke zlatu (především v Indii) je možné rostoucí poptávku po zlatu vyvozovat z rostoucí prosperity a rostoucí míry úspor v rozvíjejících se ekonomikách. Místní investoři však mají ve využívání svých úspor silně omezené možnosti. Již po celá staletí zde zlato představuje vysoce ceněný prostředek pro zachování hodnoty. „Pokud příjmy v Číně a Indii nadále porostou zatímco reálné úroky zůstanou negativní, resp. nízké, zlato z tohoto vývoje bude jednoznačně profitovat“, předvídá Stöferle.

Zdroj: IPOINT CZ